Z téměř 2,2 milionu pracujících na trvalý pracovní poměr až 80% lidí si nemůže při nástupu nebo během pracovního poměru rozhodovat o rozvržení pracovní doby. Z téměř 400 tisíc podnikatelů-živnostníků tuto možnost nemá něco přes 20% z nich. Více než polovina zaměstnanců označila jako složité až velmi složité, tedy téměř nemožné, si vzít den až dva dny dovolené. Podle údajů Statistického úřadu SR za loňský rok dokonce téměř 35% Čechů si ani nemohla dovolit finančně vykrýt týdenní dovolenou mimo domu.
„Třetina Slovenské zaměstnanců pracuje pod časovým tlakem. Jde zejména o muže, kteří pracují v průmyslových podnicích na vyšších pracovních pozicích. Loňský průzkum mezi slovenskými zaměstnanci ukázal, že není velký rozdíl v tom, zda jste zaměstnanec na trvalý pracovní poměr ve firmě nebo samostatně výdělečná osoba či podnikatel, pokud se díváme na míru stresu, jejíž v práci čelíte. Každá z forem zaměstnání má své výhody i nevýhody. Mezi ty nejhlavnější v případě trvalého pracovního poměru uvádějí zaměstnanci nízkou míru svobody v rozhodování o pracovní době, čerpání dovolené nebo nemožnost upravit si pracovní dobu z důvodu neočekávaných událostí, „řekla Lenka Buchláková, ekonomická analytička FinGO.sk.
Navíc téměř 35% Slováků si v roce 2020 nemohlo dovolit zaplatit jednou ročně týdenní dovolenou mimo domu. Tento nedostatek pociťovalo téměř 1,9 milionu lidí. Zároveň 26% Slováků nebylo schopno čelit neočekávaným finančním výdajům ve výši zhruba 370 eur a zaplatit je z vlastních zdrojů. Šlo o 1,4 milionu lidí.
Den, dva dovolené? Pro mnohé téměř nemožné
V roce 2020 podle Evropského statistického úřadu Eurostat odpracovali Slováci 40.9 hodin týdně. Počet odpracovaných hodin ale u nás ve čtvrtém čtvrtletí 2020 v rámci zemí 27 zemí unie mezičtvrtletně klesl druhým nejvýraznějším tempem po Itálii. Počet odpracovaných hodin v Itálii se snížil o 10,4 procenta a na Slovensku o 9,5 procenta. Souvisí to s pandemií koronavirus a omezením provozů, obchodů či restauraci.
„Co se týče sektorů, zaměstnanci v zemědělství, ubytovacích a stravovacích službách tráví v práci mnohem více času než zaměstnanci v jiných odvětvích. Například pracovníci na družstvech pracují v průměru více než 46 hodin týdně. Nadprůměrně dlouhý pracovní týden vykazují i stavebnictví, těžba, doprava a skladování či profesionální a odborné činnosti, a to přes 42 hodin týdně. Během pandemie koronavirus vzrostl počet hodin strávených v práci v případě zdravotnictví a sociálních služeb, a to na více než 47 hodin týdně, „doplnila Buchláková.
Nejméně času v práci v průměru během týdne tráví zaměstnanci v oblasti vzdělávání, veřejné správy, energetiky či ve zpracovatelském průmyslu, v průměru do 40 hodin týdně. Delší pracovní doba nemusí ještě nutně znamenat i vyšší pracovní výkon.
„Jednou z možností redukce pracovního stresu je i zkrácení pracovního týdne, které již vyzkoušelo více firem v Evropě. Mnohé hlásali více pozitiv než negativ. Některým se ale zvyšovaly náklady a produktivita nebyla vyšší, než se očekávalo. Ekonomicky je nejrozumnější možností přidat další hodinu nebo dvě do každého z ostatních pracovních dnů na kompenzaci ztráty času. Je na kolektivním vyjednávání ve firmách, jak se nastaví pracovní dobu zaměstnanců. Některá odvětví průmyslu si ale kratší pracovní týden z důvodu nemožnosti zastavení výroby jednoduše takovýto model fungování nemohou dovolit. Francouzi mají od roku 2002 zaveden 35-hodinový pracovní týden. Firmám vzrostly mzdové náklady, kvůli vyšší potřebě přesčasů pro zaměstnance. Produktivita se výrazně nezvýšila, „dodala Buchláková.
Diskuse o zkrácení pracovního týdne se vedly zejména během krize v roce 2009, ale nešlo ani tak o to, aby zaměstnanci měli méně stresu a více času pro rodinu, nebo pro zlepšení produktivity. Měl to být nástroj na snižování nezaměstnanosti. Odbory dlouhodobě tlačí na částečný pracovní týden. Argumentem je, že státní dotování mezd zaměstnanců, kteří o část mzdy přijdou pro kratší pracovní dobu, je ekonomicky výhodnějším a levnějším řešením jak těmto lidem vyplácet státní podporující čili různé dávky v nezaměstnanosti a podobně. Jde však jen o dočasné řešení na překonání krize.
